ZDRAVÍ NA CESTÁCH

Zdraví je jedna z mála hodnot, bez které se na cestách neobejdeme. Sebekrásnější výlet se snadno zvrhne v peklo na zemi, když nás něco postihne. Bolavý zub, puchýře nebo dokonce jen opruzený zadek nás spolehlivě rozhodí v psychické pohodě. Ono se řekne prevence, ale kdo se jí zabývá, když plánuje výpravu. Zkusme si zde udělat poradnu "Jak na to", když už se zdraví na cestě pokazí. Těším se na vaše zkušenosti.

 
Puchýře na nohou                                                                                                                                                           Alpenstock

I když se je snažím eliminovat správnou obuví a ponožkami, přesto se jim nevyhnu. To asi nikdo. Takže, když začnu pociťovat, že by puchýře mohly vzniknout, hned se zuju a zkontroluju jestli mám správně natažené ponožky a nemám-li v botách nějaký nežádoucí předmět. Pokud už puchýř vzniká a mám sebou náplast, hned jej přelepím dokud není už plný vody. Většinou to dost pomůže. Je-li už puchýř vodnatý, tak jej bez milosti něčím propíchnu a vodu vymačkám, ale odchlíplou kůži neodstřihávám! Pokud mám sebou nějakou dezinfekci, tak s ní postříkám puchýř i jeho okolí.Po alespoň jakémsi zaschnutí jej přelepím náplastí. Náplast používám hladkou, bez polštářků. Snažím se náplast přilepit bez zkrabatění, které by mohlo způsobit další puchýře. Náplasti je při dalším pochodu nutno občas zkontrolovat, zda nepadají. Další léčba je pak až doma.

 
Vlk                                                                                                                                                                                    Alpenstock

Vlk je jen zjemnělý název pro opruzeniny, vyskytující se nejčastěji na zadnici. Ale nejen tam. Vlka "chytíme" snadno a rychle. Většinou propocená látka dře v místech, kde netěsněji přiléhá ke kůži, tj. v podpaždí, tříslech a mezi hýžděmi. Pokud vlk vznikne, snažím se postiženou kůži omýt aspoň vodou a pak pořádně promastit nějakou mastnotou. Nejlepší je jelení lůj, nebo vazelína. Ale když je nejhůř, tak se dá použít nějaký olej, nebo i sádlo z nějaké masové konzervy. Mazání je potřeba občas obnovit, potem se tuk odplavuje. Oděv sice utrpí, ale vlk bývá zpravidla touto procedurou zažehnán.

 
Spáleniny                                                                                                                                                                         Alpenstock

Drobné spáleniny při sáhnutí na horký ešus, vařič a pod. se celkem kromě pofoukání neřeší. Nebo stačí je jakoukoliv mastnotou několikrát natřít. Horší jsou spáleniny od slunce. Pokud zanedbáme prevenci je většinou opravdu zle. Tyto spáleniny je třeba neustále promazávat a to tak dlouho, pokud už se mastnota nevsakuje do kůže. Dobrá je vazelína, jelení lůj (ten je dobře nahřát v dlani a dlaní promazávat kůži), nebo všelijaké masti (hojivé). Když je nejhůř a nic není po ruce, tak se proberte svými potravinami a tam už něco bude. Mám vyzkoušenu mastnotu z vepřového lančmítu, olej z rybiček a dokonce Tagal (mazání na boty). Sice po všem smrdíte, ale je to lepší než nic. Dobré je vytvořit na kůži silnou vrstvu mastnoty, abyste aplikaci nemuseli provádět často (většinou to dost bolí). Nejlepší je Panthenol, ale kdo ho bere sebou?

 

Dehydratace                                                                                                                                                                   Alpenstock

 

Velmi nebezpečný stav, kdy tělo může totálně zkolabovat. Je to způsobeno nedostatkem vody v těle. K tomu dochází hlavně při větší námaze a v horkém počasí. Snažte se proto na výpravě pít o dost víc než doma, i když nemáte pocit žízně. Příznaky dehydratace - tmavá moč, bolesti hlavy, malátnost, nesoustředěnost. Tyto příznaky není radno zanedbat! Je potřeba tělu dodat hodně tekutin a odpočinout si ve stínu, dokud příznaky nepominou. Čistá voda není nejvhodnější, lze ji doplnit solí, šumákem. Vhodný je čaj, či minerálka. Pijte vždy, kdy máte příležitost, to je nejlepší prevence.